Pozitivní výcvik koní nejsou pouze pamlsky!

Existuje spousty různých výcvikových metod, ale bohužel neexistuje žádný přesný návod na použití koně. Stejně jako neexistuje žádný návod na bezstarostný život…. Nebo pokud ano, sem s ním!

Každý jsme individualita a každý živý tvor na této planete stejně tak, můžeme si být v určitých věcech velmi podobní, ale nikdo z nás není stejný, protože ve chvíli kdy se narodíme, máme odlišné životní zkušenosti, výchovu a genetické předpoklady. Ale jsou věci potřebujeme k tomu abychom se cítili dobře a také existují další abychom se cítili ještě lépe :)

Když se vrátím zpět ke koním, ke kterým směřoval už předešlý text, existují koňské potřeby – fyzické potřeby (jídlo, pití, teplo, odpočinek), pocit bezpečí, sociální uspokojení. Ale tyhle potřeby mohou mít spoustu rozměrů a my jako lidé určitě vnímáme v našem vlastním životě také různé míry uspokojení všech těchto potřeb. Koně jsou na tom velmi podobně, i když mají odlišný pohled na svět.  Kůň žije ve stádech, ale od jiných stádových zvířat se liší. Věci umí řešit individuálně a dokáže samostatně přemýšlet, geneticky jako býložravec ale pochopil, že život ve stádě je mnohem bezpečnější a výhodnější, protože nemusí každý jedinec zvlášť řešit kde je nejlepší zdroj potravy, vody a když jsou v ohrožení, dokážou se vzájemně hlídat a případně i lépe bránit.

Je skvělé, že tenhle fakt existuje. Kůň zkrátka dokáže samostatně řešit situace, proto má skvělou schopnost s námi spolupracovat a rychle se učit se tak divným věcem, které po nich chceme J

Ve chvíli kdy se člověk koni připlete do života, měl by mít kůň nějaký důvod proč s člověkem ztrácet čas. Ty důvody jsou různé: člověk vezme koni sociální partu, tím pádem i bezpečí a říká mu, pojď se mnou, já jsem tvé nové stádo. Koni to musí připadat divné, dát svůj život do rukou někomu úplně cizímu, ale když si uvědomí svou samotu a ten dvounožec má vlastně celkem dobré sebevědomí a vyzařuje z něj pocit jistoty, tak radši něco než být úplně sám.  V horším případě člověk koni dělá divné věci, je sám nejistý a vypadá to, že se vlastně bojí víc než kůň, v tu chvíli řekne kůň, ok, tak já to tady povedu. Nebo si řekne, jsi divný a bojím se tě, začne se bránit a udělá všechno proto, aby zachránil svůj život tím, že najde lepšího vůdce stáda. 

Dalším důvodem může být: Člověk je prostě zajímavý a dělá divné věci, při kterých se bavím, super chci je dělat takyJ.

Je spoustu forem těchto dvou důvodů a každý člověk to může vnímat trochu jinak.

Já ráda pracuji tím druhým způsobem, abych koni nemusela nic brát a nemusela ho vystavovat nepříjemné situaci. Někdy jsou ale koně, kteří nemají s člověkem zkušenost, nebo ji mají špatnou a jsou velmi uzavření.  Já v tu chvíli potřebuji nastartovat jejich komunikaci a vyšší koncentraci a proto radši použiju první způsob.  Ale ať pracuji jakkoliv, vždycky musím být pro koně sebevědomý, SPRAVEDLIVÝ a čitelný partner, který mu dokáže zajistit pocit bezpečí.

Já chci, aby moji koně byli šťastní, spokojení a vyhledávali mou přítomnost, protože jen tak jsme schopni dosáhnout těch nejlepších výsledků, ať už se jedná o sport, nebo o jednoduchý cvik. Mojí zásadou je koně neustále motivovat ke spolupráci se mnou.